O nás

Umělá inteligence (dále jen „AI“) je neustále se rozvíjejícím trendem, který se stává neodmyslitelnou součástí moderní společnosti, včetně pracovního prostředí. Může sloužit k automatizaci některých pracovních procesů, hodnocení zaměstnanců nebo jejich náboru. S jejím zavedením se však pojí zásadní otázka: kdo nese odpovědnost za výstupy a rozhodnutí AI, které vznikají při jejím využití v pracovním prostředí? Právní pohled na tuto problematiku přináší následující článek.

Nová právní úprava vyžaduje nejen zavedení technických bezpečnostních opatření, ale také nastavení řízení rizik, vnitřních procesů, kontrolních mechanismů a bezpečnosti dodavatelského řetězce. Z praktického pohledu tak kybernetická bezpečnost zasahuje do fungování celé organizace – od vedení přes právní útvary, compliance až po obchodní útvary odpovědné za výběr dodavatelů a smluvní nastavení dodavatelských vztahů.

Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.

Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?