Média

Víte, jak směrnice ViDA ovlivní vaše DPH? Jak se toto nařízení dotkne i vaší firmy? Jaké doklady budete muset digitalizovat? A co si představit pod pojmem e-faktura? Jak bude vlastně probíhat fakturace v budoucnu? Zůstanou zachovány „klasické“ faktury ve formátu PDF, nebo to bude všechno jinak?

Gamifikace práce je moderním trendem, který za pomoci využívání herních prvků v zaměstnání slibuje zvýšení motivace a produktivity zaměstnanců. Její zavedení do pracovního prostředí však vyvolává řadu pracovněprávních otázek. Ačkoli se gamifikace může na první pohled zdát jako jednoduchý způsob, jak učinit práci zábavnější, její implementace vyžaduje zohlednění klíčových principů, jako je rovné zacházení, dostatečná transparentnost nebo objektivní hodnocení výkonu a nese s sebou i určitá rizika.

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti zcela nový zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (dále jen „ZoKI“). Tento zákon vyjímá problematiku kritické infrastruktury z dosavadního krizového zákona a zavádí samostatnou právní úpravu odolnosti kritických subjektů. Nová úprava reaguje zejména na požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „CER“), kterou transponuje do českého právního řádu. Cílem ZoKI je posílit odolnost základních služeb nezbytných pro fungování státu a připravit tak Českou republiku na současné hrozby, jako jsou kybernetické útoky či sabotáž kritických systémů.

„Máte životní pojistku? A mohla bych ji vidět?“ – otázka, kterou si v roce 2026 nebude již nutné pokládat. Prezident Pavel totiž 21. srpna 2025 podepsal novelu občanského zákoníku, která zásadně promění oblast životního pojištění v České republice.

Zaměstnanecké benefity jsou dnes již nedílnou součástí pracovního života. Příspěvek na stravování, příspěvek na sport, penzijní připojištění, vzdělávání či zdravotní benefity – to vše jsou nadstandardní výhody, které přispívají k větší spokojenosti zaměstnanců a jejich loajalitě vůči zaměstnavateli. Otázkou však zůstává, zda má na tyto benefity nárok i zaměstnanec, který je dlouhodobě nepřítomný – například z důvodu pracovní neschopnosti, či mateřské nebo rodičovské dovolené.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS ČR“) se rozsudkem ze dne 30. dubna 2025, sp. zn. 21 Cdo 3471/2024, vyjádřil k otázkám, zda zaměstnavatel může podmínit přiznání pohyblivé složky mzdy dodržováním pracovních povinností zaměstnance a zda takové snížení není nepřípustným peněžitým postihem podle § 346b zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS ČR“) se rozsudkem ze dne 30. dubna 2025, sp. zn. 21 Cdo 3471/2024, vyjádřil k otázkám, zda zaměstnavatel může podmínit přiznání pohyblivé složky mzdy dodržováním pracovních povinností zaměstnance a zda takové snížení není nepřípustným peněžitým postihem podle § 346b zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).

Směnka, tradiční a ve své podstatě rigidní cenný papír, se může jevit jako právní instrument, jehož výklad je již desítky let ustálený. Opak je však pravdou.

Směnka, tradiční a ve své podstatě rigidní cenný papír, se může jevit jako právní instrument, jehož výklad je již desítky let ustálený. Opak je však pravdou.

Bulharský Obvodní soud v Sofii předložil Soudnímu dvoru EU zajímavou úvahu, týkající se ochrany spotřebitele v oblasti vzdělávání. Smyslem předložené předběžné otázky bylo, zda žák, popřípadě jeho rodič, má právo na nezaplacení školného v případě, kdy nepožadoval výuku konkrétního předmětu nebo v případě, kdy není s výukou spokojen. V tomto článku se tomuto rozhodnutí budu blíže věnovat.

In the Best Lawyers podcast, our lawyers talked to Jaroslav Kramer about, for example, what is considered added value in the legal profession today, what is the recipe for navigating economic turbulence, or whether it is more advantageous for a law firm to be part of a larger entity or to operate independently….

Dne 7. března 2025 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu.[1] Novelizován by tak měl být mimo jiné zákon o bankách, zákon o České národní bance, zákon o podnikání na kapitálovém trhu a některé další předpisy. Vzhledem k tomu, že se jedná o transpozici evropských předpisů, bylo Poslanecké sněmovně navrženo, aby se zákonem vyslovila souhlas již v prvním čtení. V rámci novely zákona o bankách přináší návrh řadu změn. V tomto článku se zaměříme na některé otázky, které budou mít vliv především na personální zajištění činnosti banky.

Evropská komise zveřejnila dne 26. února 2025 dva nové návrhy legislativních balíčků nazývané Omnibus I a Omnibus II. Předmětné návrhy, které se mají dotknout hned několika evropských předpisů vztahujících se k udržitelnosti a ESG, cílí na snížení administrativní zátěže firem, zlepšení pravidel udržitelnosti a uvolnění investic. Nejvíce mají balíčky omnibus administrativu odlehčit malým a středním podnikům (SMEs). Jaká konkrétní opatření Evropská komise navrhla? To objasňuje následující článek.

Koncem uplynulého roku Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) na svém zasedání schválila znění směrnice ViDA (VAT in the digital age). Tato směrnice změní přístup k DPH v členských zemích. V tomto článku bude pozornost věnována jednomu ze tří pilířů této směrnice, a to digitálnímu výkaznictví a e-invoicingu. Účelem tohoto textu je čtenářům představit základní prvky e-invoicingu včetně nastínění jejich dopadů na společnosti podnikající v EU.

Jejich implementace nejspíše v následujících letech povede v České republice ke zrušení souhrnného a kontrolního hlášení. V obchodních vztazích již nebude možné vydávat papírové faktury. Pozornost bude věnována taktéž úpravě v sousedních zemích. Pro účely tohoto článku byly vybrány systémy e-fakturace v Německu a Polsku. V těchto zemích již dochází k zavádění národních systémů.

Společnost Weinhold Legal poskytovala právní poradenství společnosti ThreatMark v této transakci. Česká technologická společnost ThreatMark dokončila kolo financování série A a zajistila investici přesahující 23 milionů dolarů od londýnské společnosti Octopus Ventures…

Data Governance Act, tedy Nařízení 2022/868 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/172, česky často označované jako Akt o správě dat (dále jen „DGA“) je mezisektorový nástroj, jež nabyl účinnosti 24. září 2023 a jehož cílem je regulovat opakované používání veřejně dostupných/chráněných údajů prostřednictvím podpory sdílení údajů napříč sektory, regulace nových zprostředkovatelů dat a podpory sdílení údajů pro altruistické účely.

S rostoucí digitalizací nabývá otázka potřeby ochrany osobních údajů stále většího významu. Za účelem účinné a rychlé reakce na případy porušení ochrany osobních údajů stanovilo Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) povinnost notifikace případů porušení dozorovému úřadu. Tuto úlohu plní Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“).

Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti (sněmovní tisk č. 759) je transpozicí evropské bezpečnostní směrnice NIS 2. Kromě implementace evropské úpravy do českého právního řádu je jeho hlavním účelem nastavení alespoň základní úrovně kybernetického zabezpečení v organizacích, které poskytují své služby ve významných odvětvích pro fungování státu, jakými jsou např. energetika, výkon státní správy, potravinářský průmysl nebo zdravotnictví.

Každý, kdo je subjektem údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „GDPR“) a kdo se zároveň domnívá, že jeho práva na ochranu osobních údajů nejsou dostatečně respektována, má právo podat v souladu s článkem 77 GDPR stížnost u tzv. dozorového úřadu.

V recentním rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3100/2023, ze dne 27. června 2024, se Nejvyšší soud České republiky zabýval otázkou, zda je zaměstnavatel oprávněn vyžadovat po zaměstnanci konkrétní způsob testování podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, a zda a za jakých podmínek může zaměstnanec požadovat jiný způsob testování.

Článek se zabývá otázkou odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní jednání zaměstnance ve vztahu ke spotřebiteli. Diskutuje právní rámec, který tuto problematiku upravuje, a analyzuje konkrétní případy, kdy zaměstnavatel může nést odpovědnost za škody způsobené jeho zaměstnanci. Autor se zaměřuje na právní důsledky pro firmy a zdůrazňuje, jak důležité je mít správně nastavené vnitřní procesy a kontrolní mechanismy, aby se minimalizovalo riziko právních sporů a finančních sankcí.

Dne 11. května 2024 schválil Senát kontroverzní novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „Novela“). Tato Novela, která je v současné chvíli postoupena prezidentovi k podpisu, transponuje do českého právního řádu úpravu obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1023 ze dne 20. června 2019, která měla být implementována do 17. července 2021 (dále jen „Směrnice“).

Dne 19. června 2024 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena dlouho připravovaná novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „Zákon“), a to pod č. 62/2024 Sb. (dále jen „Novela“). Primárním cílem Novely je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019 (dále jen „Směrnice“), do českého právního řádu. Transpoziční lhůta Směrnice uplynula dne 31. ledna 2023, tudíž česká legislativa je více něž zhruba rok a půl v prodlení s její transpozicí, nicméně nyní se zákonodárcům podařilo Novelu dotáhnout do zdárného konce.

V dnešním světě vysoké míry digitalizace čelí kybernetickým útokům celá rada institucí, počínaje od vlád přes nemocnice až po různé podnikatelské subjekty. Kybernetická bezpečnost a odolnost vůči kybernetickým útokům se tak stala ve vyspělých státech poměrně velkým tématem. Útokům se přitom nevyhnou ani finanční subjekty. Jelikož používaní informační a komunikační technologie (dále jen „IKT“) získalo v posledních dekádách při poskytování finančních služeb klíčovou úlohu, a to až do takové míry, že má zásadní význam při provádění obvyklých běžných funkcí všech finančních subjektů, předcházení kybernetickým útokům představuje pro finanční subjekty složitou výzvu.

Mezi pravidelně připravované povinné dokumenty v rámci obchodních korporací patří také zpráva o vztazích, která se zaměřuje na vztahy mezi osobami v rámci podnikatelského seskupení. V tomto článku se podíváme podrobněji na proces její přípravy, povinné obsahové náležitosti a v neposlední řadě také na otázku jejího možného znaleckého přezkumu nařízeného soudem.

Normativní zakotvení institutu kvalifikační dohody, jehož obecným obsahem je ujednání zaměstnavatele a zaměstnance o tom, že zaměstnavatel umožní zaměstnanci zvýšení (resp. prohloubení) kvalifikace a zaměstnanec následně u zaměstnavatele v zaměstnání setrvá po sjednanou dobu, anebo zaměstnavateli uhradí náklady spojené se zvýšením (resp. prohloubením) jeho kvalifikace, je součástí právního řádu České republiky již od jejího samostatného vzniku.

Uvedení věci do předešlého stavu neboli restituce naturální (restitutio in integrum), je zákonem preferovaný způsob náhrady materiální škody. Jak hledí soudy na tento způsob nápravy škody? Jaké povinnosti plynou z jejich soudní praxe? Tento článek se věnuje podmínkám naturální restituce obsaženým jak v nové judikatuře, tak i té starší.

Nabývání akcií zaměstnanci akciových společnosti je otázkou, která je sice v českém prostředí často diskutována, avšak při hodnocení platné právní úpravy opakovaně zaznívají kritické hlasy. Tento stav se přitom nemění od počátku zavedení tohoto institutu v obchodním zákoníku. Tzv. finanční participace zaměstnanců, jednou z jejichž forem jsou právě zaměstnanecké akciové (opční) plány (Employee Stock Owenrship (Option) Plan – ESOP), je přitom na evropské úrovni intenzivně diskutována a podporována, Česká úprava však z hlediska podpory zaměstnanecké participace zůstává dle srovnávacích zpráv za evropským průměrem.

V Poslanecké sněmovně se před třetím čtením nachází dlouho očekávaný návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním (dále jen „Zákon“), který má za ambici přinést do českého právního řádu institut tzv. hromadných žalob známý zejména ze Spojených států amerických. Tento článek se krátce věnuje současné právní úpravě a dále cílům a vybraným specifikům Zákona.