Ústavní soud v usnesení sp. zn. IV. ÚS 393/26 ze dne 8. dubna 2026 odmítl ústavní stížnost společnosti VELKÁ PECKA s.r.o. (Rohlík.cz), která brojila proti rozhodnutím správních soudů potvrzujícím spáchání přestupku umožnění výkonu nelegální práce kurýry spolupracujícími na základě rámcových smluv jako OSVČ. Společnosti byla inspekcí práce uložena pokuta ve výši 2,5 milionu Kč. Správní soudy i Ústavní soud dospěly k závěru, že faktický způsob výkonu činnosti kurýrů naplňoval znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce. Ústavní soud potvrdil, že činnost kurýrů lze obecně podřadit pod tzv. obojetnou činnost.
Nicméně v daném případě stěžující společnost „nad přepravci (kurýry) vykonávala značnou kontrolu, organizovala jejich práci do té míry, že to jejich jakoukoliv samostatnost jako podnikatelů nebo dodavatelů v podstatě vylučovalo: přepravci se například sice mohli nechat formálně zastoupit jiným subjektem, který by konkrétní jízdu vykonal místo nich, ovšem to vyžadovalo písemný předchozí souhlas stěžovatelky a v podstatě se taková forma spolupráce ve skutečnosti nerealizovala.“ Za významné soudy označily rovněž rozsáhlý systém kontroly a smluvních sankcí či ekonomickou závislost části kurýrů na platformě.
Ústavní soud zdůraznil, že při posuzování tzv. švarcsystému je rozhodující skutečný obsah vztahu, nikoliv jeho formální smluvní označení. Samotná skutečnost, že spolupracující osoby preferují režim OSVČ nebo mají určitou flexibilitu při organizaci práce, podle soudu nevylučuje existenci závislé práce. Formální možnost zastoupení jinou osobou nebo spolupráce s konkurencí navíc podle soudů nebyla v praxi reálně využívána.
Rozhodnutí je významné zejména s ohledem na rostoucí význam platformové ekonomiky a připravovanou implementaci směrnice EU o platformové práci. Ústavní soud výslovně připomněl, že i evropská úprava vychází z vyvratitelné domněnky existence pracovněprávního vztahu v případech, kdy platforma vykonává kontrolu a řízení pracovníků.
Celý HR Legal Update 05/26 k přečtení zde.