Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo návrh zákona o umělé inteligenci, jenž implementuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (dále jen „AI Act“). Jedná se o minimalistický návrh, který nemá firmy zbytečně zatěžovat administrativou. Upravuje pouze nezbytné institucionální, procesní a sankční mechanismy, jež AI Act svěřuje členským státům k samostatnému rozhodnutí. Očekává se, že návrh vstoupí v účinnost v průběhu roku 2026, nejpozději však 2. srpna 2026.
Návrh počítá se zřízením tzv. regulačního sandboxu pro umělou inteligenci, jehož provozovatelem má být Česká agentura pro standardizaci. Jedná se o kontrolované testovací prostředí, jež umožňuje poskytovatelům nebo potenciálním poskytovatelům systémů AI vývoj, testování a ověřování inovativních AI systémů před jejich uvedením na trh nebo do provozu, a to po omezenou dobu. Tyto sandboxy mohou také zahrnovat testování v reálných podmínkách, nicméně vždy budou pod přímým dohledem příslušného orgánu. Účast v něm vzniká na základě smlouvy a jeho účelem je zvýšení právní jistoty a podpora inovací a konkurenceschopnosti, zejména malých a středních podniků či startupů. Požadavek zprovoznění alespoň jednoho takového sandboxu na národní úrovni v rámci členských států patří mezi jedno z klíčových ustanovení dle AI Actu, která budou použitelná od 2. srpna 2026.
V případě vysoce rizikových systémů umělé inteligence dle AI Actu jde o takové systémy, které mohou představovat riziko z hlediska možné újmy na zdraví, bezpečnosti nebo základních práv fyzických osob. Proto se na ně vztahují nejpřísnější pravidla. Typicky se jedná o oblast zdravotnictví, zaměstnávání, vzdělávání, správy justice, kritické infrastruktury atd. Návrh upravuje procesní stránku pro dvě situace. V prvním případě jde o testování vysoce rizikové AI v reálných podmínkách, kdy daný subjekt musí nejprve podat žádost o schválení tohoto testování. Ohledně této žádosti stanovuje návrh orgánům dozoru zvláštní lhůtu pro vydání rozhodnutí ve zvláště složitých případech v délce 90 dnů od zahájení řízení. Ve druhém případě jde o provoz vysoce rizikové AI, a to se lhůtou pro rozhodnutí o žádosti do 120 dnů.
Návrh rozděluje dozor nad dodržováním pravidel mezi několik institucí. Tou hlavní, která bude vykonávat dozor nad plněním povinností dle AI Actu a tohoto návrhu, bude Český telekomunikační úřad. Ten bude zároveň působit jako jednotné kontaktní místo pro veřejnost. Dalšími orgány dozoru budou Česká národní banka, která bude dohlížet na osoby podléhající jejímu dohledu, Úřad pro ochranu osobních údajů, Veřejný ochránce práv a Úřad pro technickou normalizaci.
Úprava v AI Actu je založena na několika základních principech, mezi které patří přístup založený na míře rizika, lidský dohled nad klíčovými rozhodnutími, transparentnost, ochrana základních práv a zajištění kvality a bezpečnosti AI systémů. Za porušení povinností založených AI Actem mohou být uloženy vysoké sankce, pokuty mohou dosáhnout až 35.000.000 EUR nebo 7 % celosvětového obratu subjektu.
Celý Legal Update 03/2026 ke stažení zde.