Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“) ze dne 24. června 2026, sp. zn. 21 Cdo 18/2026, se zabýval otázkou, zda se zkušební doba prodlužuje také o dobu, po kterou zaměstnavatel zaměstnanci nepřiděloval práci z důvodu svého nesprávného přesvědčení, že pracovní poměr již skončil.
V posuzovaném případě byla sjednána zkušební doba, která měla původně skončit 30. listopadu 2023. Zaměstnanec během jejího trvání čerpal dva dny dovolené, čímž se zkušební doba ze zákona prodloužila do 4. prosince 2023. Zaměstnavatel se již dne 1. prosince 2023 pokusil pracovní poměr ve zkušební době zrušit, neprokázal však řádné doručení tohoto právního jednání zaměstnanci. Následně zaměstnanci od 4. prosince 2023 až do 21. února 2024 nepřiděloval práci, protože se domníval, že pracovní poměr již skončil.
Dne 22. února 2024 zaměstnanec znovu nastoupil do práce a zaměstnavatel mu téhož dne doručil zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Zaměstnanec se následně žalobou domáhal určení neplatnosti tohoto rozvázání pracovního poměru.
Nejvyšší soud uvedl, že zákoník práce mezi překážkami v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatele pro tento účel nerozlišuje. Zkušební doba se proto prodlužuje o každou relevantní překážku v práci bez ohledu na to, zda byla způsobena objektivní okolností, náhodou, jednáním zaměstnance či zaměstnavatele nebo jejich zaviněním.
Po dobu překážky zaměstnanec práci nekoná, a nemůže tak být naplněn samotný účel zkušební doby – tedy vzájemné praktické ověření, zda pracovní poměr odpovídá představám zaměstnance i zaměstnavatele. Tento závěr se uplatní také v případě překážky podle § 208 zákoníku práce, která vznikne tím, že zaměstnavatel zaměstnanci nepřiděluje práci, a to například právě v důsledku svého mylného přesvědčení o skončení pracovního poměru.
Celý HR Legal Update ke stažení zde.