
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2026, sp. zn. 30 Cdo 3059/2025)
Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí vyjasnil, jaký význam mají při stanovení výše náhrady nemajetkové újmy okolnosti na straně škůdce. Zabýval se zejména otázkou, zda lze při určení výše bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění přihlédnout k úmyslnému, zlovolnému nebo jinak zvlášť zavrženíhodnému jednání škůdce.
Žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem soudní exekutorky, která ji spolu s jejími dětmi neoprávněně vystěhovala z domu v rámci exekučního řízení. V důsledku tohoto postupu utrpěla žalobkyně závažnou psychickou újmu, která vedla ke vzniku nároku na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Soudy nižších stupňů jí přiznaly náhradu újmy na zdraví, odmítly však zohlednit tvrzené okolnosti spočívající v úmyslném a zlovolném jednání soudní exekutorky a jejím následném přístupu k celé věci.
Odvolací soud dospěl k závěru, že při určování výše náhrady za újmu na zdraví jsou rozhodující především následky na zdraví poškozeného a že motivace či chování škůdce nejsou pro stanovení výše náhrady relevantní. Podle jeho názoru nemá náhrada nemajetkové újmy preventivně-sankční charakter a okolnosti na straně škůdce proto nelze při stanovení výše odškodnění zohledňovat.
Nejvyšší soud s tímto závěrem nesouhlasil. Zdůraznil, že ustanovení § 2957 občanského zákoníku výslovně ukládá zohlednit při určení výše zadostiučinění také okolnosti zvláštního zřetele hodné, mezi které patří mimo jiné úmyslné způsobení újmy, použití lsti, zneužití závislosti poškozeného nebo jiné zvlášť zavrženíhodné okolnosti.
Podle Nejvyššího soudu proto nelze při stanovení výše náhrady automaticky odhlédnout od motivace a následného chování škůdce, zejména pokud existují indicie, že újma byla způsobena úmyslně nebo že se škůdce následně snažil své protiprávní jednání zakrýt či bagatelizovat. Takové okolnosti mohou zvyšovat intenzitu zásahu do práv poškozeného a musí být soudem individuálně posouzeny.
Nejvyšší soud proto zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud bude nově povinen posoudit, zda v projednávané věci existovaly okolnosti zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 2957 občanského zákoníku, a zda se mají promítnout do výše přiznaného odškodnění.
Rozhodnutí potvrzuje, že výše náhrady nemajetkové újmy není určována pouze rozsahem následků na straně poškozeného, ale může být ovlivněna také povahou a závažností protiprávního jednání škůdce. Úmyslné nebo zlovolné jednání tak může představovat důvod pro zvýšení přiznaného zadostiučinění.
Celý Legal Update 06/2026 k přečtení zde.