V našem jarním vydání Digital Legal Update jsme Vás informovali o nové směrnici č. 2024/2853 o odpovědnosti za vadné výrobky („PLD“) a připravované novele občanského zákoníku, která má nová pravidla převést do českého práva. Aktuálně se návrh posunul do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 295, navrhovaná účinnost nadále počítá s 9. prosincem 2026.
Proč by měly společnosti věnovat pozornost novele odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku?
- Objektivní odpovědnost výrobce – výrobce odpovídá bez ohledu na zavinění; poškozený to nemusí prokazovat.
- Není nutné prokazovat ani porušení právní povinnosti – postačí prokázat, že výrobek byl vadný, vznikla škoda a existuje příčinná souvislost.
- Širší okruh odpovědných osob – odpovědnost může dopadat nejen na výrobce, ale také na dovozce, distributory či další subjekty v dodavatelském řetězci.
- Širší pojetí výrobku – odpovědnost se vztahuje i na software, digitální prvky výrobků a některé digitální služby související s výrobkem.
- Odpovědnost za vady vzniklé i po uvedení výrobku na trh – například v důsledku nedostatečných aktualizací nebo bezpečnostních nedostatků, pokud výrobek zůstává pod kontrolou výrobce.
- Silnější postavení poškozeného při dokazování – u technicky složitých výrobků se usnadňuje přístup poškozeného k důkazům potřebným k uplatnění nároku.
Mezi další významné změny patří zejména:
- odstranění minimální hranice škody ve výši 500 EUR – nově je možné se domáhat jakékoliv výše škody;
- rozšíření nahraditelné škody mimo jiné o poškození nebo ztrátu dat nepoužívaných pro profesní účely; a
- delší časový horizont odpovědnosti – u latentní újmy na zdraví půjde až o 25 let.
Co to může znamenat v praxi? Například:
- chyba v aplikaci ovládající zařízení způsobí jeho přehřátí a následný požár, při kterém dojde ke zranění nebo poškození dalšího majetku fyzické osoby;
- aktualizace softwaru vyřadí bezpečnostní funkci stroje a následkem je újma na zdraví;
- kybernetická zranitelnost chytrého zařízení vede k poškození nebo ztrátě soukromých dat jeho uživatelů.
S blížícím se datem účinnosti nové úpravy proto doporučujeme zejména:
- zmapovat vlastní výrobky, software a digitální služby,
- prověřit postavení společnosti v dodavatelském řetězci a
- zrevidovat související smluvní a interní nastavení odpovědnosti.
Pozornost by měla směřovat zejména k tomu, kdo odpovídá za jednotlivé součásti výrobku, software a související digitální služby, jak jsou nastaveny procesy aktualizací, kdo nese odpovědnost za bezpečnostní nedostatky a jak jsou smluvně ošetřeny případné regresní nároky.
I situace, které byly dosud vnímány především jako technologický nebo kybernetický problém, tak mohou za splnění stanovených podmínek spadat do režimu odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.
Celý podzimní Digital Legal Update 2026 k přečtení zde.