Ministerstvo práce a sociálních věcí („MPSV“) předložilo návrh zákona o platformové práci a souvisejících změn dalších právních předpisů. 28. dubna 2026 bylo ukončeno připomínkové řízení. Návrh implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy, jež musí být transponována nejpozději do 2. prosince 2026.
Navrhovaná úprava dopadá na digitální pracovní platformy organizující práci prostřednictvím elektronických prostředků konanou na území České republiky, a to bez ohledu na sídlo platformy nebo právo rozhodné pro smluvní vztahy při platformové práci.
Cílem návrhu je zejména:
- usnadnit určování, zda platformový pracovník vykonává práci jako zaměstnanec,
- zavést pravidla pro algoritmické řízení a lidský dohled nad automatizovanými rozhodnutími,
- zvýšit transparentnost fungování digitálních pracovních platforem,
- posílit ochranu osobních údajů platformových pracovníků,
- rozšířit kontrolní pravomoci orgánů inspekce práce.
Platforma
Platformou je osoba poskytující digitální službu prostřednictvím internetových stránek nebo mobilní aplikace, která na žádost zákazníka organizuje za úplatu práci fyzických osob a současně využívá automatizované systémy. Jednotlivé definiční znaky musí být splněny kumulativně. Práce přitom může být vykonávána jak online, tak fyzicky na určitém místě, typicky například při rozvozu nebo přepravě.
Součástí úpravy je rovněž negativní vymezení platformy. Za platformu se tak nemají považovat služby, jejichž hlavním účelem je sdílení nebo využívání aktiv, ani platformy, jejichž prostřednictvím nabízejí zboží převážně nepodnikající fyzické osoby.
Platformová práce
Platformovou prací je práce zajišťující poskytování služby, organizovaná platformou a konaná fyzickou osobou za úplatu na základě smluvního vztahu mezi platformou nebo zprostředkovatelem a touto osobou, bez ohledu na to, zda mezi touto osobou nebo zprostředkovatelem a příjemcem služby existuje smluvní vztah.
Další definice
Návrh dále pracuje s pojmy:
- platformový pracovník – fyzická osoba vykonávající platformovou práci bez ohledu na povahu smluvního vztahu nebo jeho označení smluvními stranami (všichni, kdo konají platformovou práci);
- zaměstnanec platformy – platformový pracovník v základním pracovněprávním vztahu k platformě nebo zprostředkovateli
- zprostředkovatel – osoba, která za účelem zpřístupnění platformové práce jiné fyzické osobě, uzavře smlouvu s platformou a zároveň též další smlouvu s platformovým pracovníkem. Může se jednat i osobu, která je ve smluvním řetězci mezi platformou a platformovým pracovníkem;
- automatizovaný monitorovací systém – automatizovaný systém, který se používá pro elektronické monitorování, dohled nebo hodnocení pracovního výkonu platformových pracovníků nebo jimi prováděných činností, mimo jiné shromažďováním osobních údajů, stejně jako automatizovaný systém, který tyto činnosti elektronicky podporuje;
- automatizovaný rozhodovací systém – automatizovaný elektronický systém, který se používá k přijímání nebo podpoře rozhodnutí, která významně ovlivňují platformové pracovníky, a to zejména ve vztahu k jejich náboru, dostupnosti a organizaci jejich pracovních úkolů, jejich odměně včetně stanovení její výše za jednotlivé pracovní úkoly, jejich bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jejich pracovní době, jejich přístupu k odborné přípravě, jejich kariérnímu postupu nebo jeho obdobě a jejich smluvnímu statusu, včetně omezení, pozastavení nebo zrušení jejich uživatelského účtu.
Právní domněnka pracovněprávního vztahu
Zákon má zavést vyvratitelnou právní domněnku existence pracovněprávního vztahu.
Právní vztah mezi platformou a platformovým pracovníkem se bude považovat za pracovněprávní vztah, pokud budou dány skutečnosti naznačující naplnění znaků závislé práce uvedení § 2 odst. 1 zákoníku práce (návrh upravuje i novou definici závislé práce), a to:
- vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
- výkon práce jménem zaměstnavatele.
Pokud bude domněnka aktivována, bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali, že alespoň jeden znak závislé práce podle § 2 odst. 1 zákoníku práce naplněn není, a tedy že o pracovněprávní vztah nejde. Dochází tedy k obrácení důkazního břemene a související změně § 133a občanského soudního řádu.
Domněnku půjde uplatnit ve správních nebo soudních řízení až 3 roky zpětně, nicméně nejdříve za období od účinnosti zákona.
Algoritmické řízení a automatizované systémy
Zavádí se rozsáhla regulaci automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů používaných platformami.
Platformy budou mít zejména povinnost:
- informovat pracovníky o používání algoritmických systémů,
- vysvětlit logiku a dopady automatizovaných rozhodnutí,
- zajistit lidský dohled nad významnými rozhodnutími,
- umožnit pracovníkům napadnout automatizovaná rozhodnutí,
- poskytovat písemné odůvodnění některých rozhodnutí,
- pravidelně vyhodnocovat rizika spojená s algoritmickým řízením.
Návrh rovněž omezuje některé způsoby zpracování osobních údajů a zakazuje využívání určitých citlivých údajů při automatizovaném rozhodování.
Dopady do BOZP
Nad rámec samotné platformové práce návrh zasahuje také do obecné úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zaměstnavatelé budou nově povinni:
- vyhledávat a vyhodnocovat rizika spojená s automatizovanými systémy,
- přijímat preventivní opatření,
- projednávat tato rizika se zástupci zaměstnanců,
- zohledňovat psychosociální a ergonomická rizika.
Návrh výslovně reaguje na rizika spojená s algoritmickým řízením práce, jako jsou nadměrný tlak na výkon, nepřetržité monitorování zaměstnanců nebo netransparentní hodnocení.
Evidence platforem a informační povinnosti
Platformy budou nově podléhat evidenční povinnosti prostřednictvím systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
Platformy budou dále povinny poskytovat informace:
- platformovým pracovníkům,
- zástupcům zaměstnanců,
- orgánům inspekce práce,
- Úřadu pro ochranu osobních údajů,
- správci daně.
Změny souvisejících právních předpisů
Navržený zákon má současně měnit řadu právních předpisů, zejména:
- zákoník práce,
- zákon o zaměstnanosti,
- zákon o inspekci práce,
- občanský soudní řád,
- zákon o pobytu cizinců,
- zákon o ochraně oznamovatelů,
- zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.
V zákoně o zaměstnanosti má dojít mimo jiné ke změně definice nelegální a nehlášené práce. Návrh rovněž zavádí nevyvratitelnou právní domněnku pracovního poměru v případě přestupku umožnění výkonu nehlášené práce.
Účinnost
Účinnost zákona je navrhována k 1. prosinci 2026. U ustanovení týkajících se evidence platforem se navrhuje účinnost od 1. ledna 2027.
Celý HR Legal Update 05/26 k přečtení zde.