Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“) ze dne 14. ledna 2026, sp. zn. 21 Cdo 351/2024 ohledně výkladu pojmu mzdové a pracovní podmínky srovnatelného zaměstnance při dočasném přidělení.
Shrnutí skutkového stavu
Žalobce byl zaměstnancem žalované společnosti a byl na základě dohody o dočasném přidělení vyslán k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (uživateli). Po skončení dočasného přidělení se domáhal doplacení rozdílu v odměňování, konkrétně mj. rozdílu v příspěvku na penzijní (důchodové) připojištění, který byl kmenovým zaměstnancům uživatele poskytován ve vyšší výši než jemu. Soudy nižších stupňů žalobu v této části zamítly s odůvodněním, že příspěvek na penzijní připojištění není pracovním ani mzdovým podmínkou ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, neboť není upraven pracovněprávními předpisy.
Právní otázka řešená NS
Zda příspěvek zaměstnavatele (jiného zaměstnavatele) na penzijní připojištění představuje součást pracovních a mzdových (platových) podmínek ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce.
Závěry Nejvyššího soudu
NS dospěl k závěru, že ano – příspěvek na penzijní připojištění je třeba považovat za jiné peněžité plnění, které spadá do rozsahu pracovních a mzdových podmínek, na něž se vztahuje zásada rovného zacházení podle § 16 odst. 1 ve spojení s § 43a odst. 6 zákoníku práce.
NS zdůraznil, že:
- rozhodující není, zda je konkrétní plnění výslovně upraveno zákoníkem práce,
- podstatné je, že je poskytováno srovnatelným zaměstnancům uživatele v rámci jejich pracovněprávního vztahu,
- výklad § 43a odst. 6 zákoníku práce nelze zužovat pouze na „klasické“ mzdové složky.
Rovné zacházení při dočasném přidělení
Ustanovení § 43a odst. 6 zákoníku práce nevymezuje užší rozsah zásady rovného zacházení než § 16 odst. 1 zákoníku práce. Na dočasně přidělené zaměstnance se proto zásada rovného zacházení uplatní v plném rozsahu, včetně poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. Opačný výklad by byl v rozporu se smyslem právní úpravy, jejímž cílem je zabránit zneužívání institutu dočasného přidělení k získávání levnější pracovní síly.
Dopad rozhodnutí
Zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přiděluje, musí zajistit, aby celkový rozsah pracovních a mzdových podmínek nebyl horší než u srovnatelných zaměstnanců uživatele. To se týká i benefitů, jako jsou příspěvky na penzijní nebo životní pojištění, pokud jsou u uživatele běžně poskytovány.
Rozhodnutí má významný dopad nejen na institut dočasného přidělení, ale může mít i analogicky dopad na agenturní zaměstnávání (§ 309 odst. 5 ZP). Agentury práce by tak měly přehodnotit poskytování zejména benefitů svým dočasně přiděleným zaměstnancům.