(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2026, sp. zn. 25 Cdo 45/2026)
Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí zabýval otázkou, zda je vedlejší účastník vystupující na straně žalovaného oprávněn podat odpor proti platebnímu rozkazu, kterým byla žalovanému uložena povinnost
k peněžitému plnění.
V projednávané věci se žalobce domáhal po žalované společnosti zaplacení peněžité náhrady újmy na zdraví. Na straně žalované do řízení vstoupila jako vedlejší účastnice pojišťovna. Soud prvního stupně následně vydal platební rozkaz. Žalovaná proti němu sice podala odpor, ten však byl odmítnut jako opožděný. Vedlejší účastnice podala odpor samostatně a ve lhůtě, soud prvního stupně jej však odmítl s tím, že odpor byl podán osobou, která k tomu není oprávněna. Tento závěr potvrdil i odvolací soud, podle něhož občanský soudní řád výslovně nepřiznává vedlejšímu účastníkovi právo podat odpor proti platebnímu rozkazu.
Nejvyšší soud se s tímto závěrem neztotožnil. Připomněl, že vedlejší účastník má v řízení zásadně stejná procesní práva a povinnosti jako účastník, kterého podporuje, nejedná-li se o úkony, které představují dispozici s předmětem řízení. Podání odporu proti platebnímu rozkazu je přitom podle Nejvyššího soudu právem procesní povahy a nepředstavuje dispozici s předmětem řízení.
Nejvyšší soud současně zdůraznil, že odpor proti platebnímu rozkazu není opravným prostředkem v pravém slova smyslu. Nemá totiž suspenzivní ani devolutivní účinek a jeho podáním nedochází k přezkumu platebního rozkazu soudem vyššího stupně. Včas podaný odpor vede přímo ke zrušení platebního rozkazu a k pokračování v řízení. Právo podat odpor proto nelze vedlejšímu účastníkovi odepřít pouze s odkazem na to, že občanský soudní řád toto oprávnění výslovně neupravuje.
Nejvyšší soud také poukázal na svou dřívější judikaturu, podle níž může vedlejší účastník za žalovaného podat kvalifikované vyjádření k žalobě na základě výzvy podle § 114b občanského soudního řádu, a tím zabránit vydání rozsudku pro uznání v případě nečinnosti žalovaného. Uvedl, že proto není rozumný důvod, aby vedlejší účastník nemohl obdobně podat odpor proti platebnímu rozkazu, tím spíše, že kvalifikovaná výzva bývá obvyklou součástí platebního rozkazu.
Nejvyšší soud proto změnil rozhodnutí soudů nižších stupňů tak, že odpor podaný vedlejší účastnicí proti platebnímu rozkazu se neodmítá. Rozhodnutí je významné zejména pro případy, kdy na straně žalovaného vystupuje vedlejší účastník se samostatným právním či ekonomickým zájmem na výsledku řízení. Potvrzuje, že vedlejší účastník může aktivně procesně bránit účastníka, kterého podporuje, a to i podáním odporu proti platebnímu rozkazu, pokud takový úkon není v rozporu s procesním postojem hlavního účastníka.
Celý Legal Update 07/2026 k přečtení zde.